Vytváření dojmů o druhé osobě (impression formation)

Předsudky i stereotypy jsou součástí našeho interpersonálního vnímání.

Ve skutečnosti nevnímáme druhého takového, jaký opravdu je, ale vytváří–

me si o něm dojem na základě profiltrovaných informací. Vytváření dojmů

o druhé osobě probíhá rychle a je cíleně orientováno (v krátkém čase si vy–

tvoříme často pevný a dlouhodobý dojem o druhém). Dopouštíme se přitom

různých tzv. percepčních omylů a chyb, které nelze nikdy zcela eliminovat.

Můžeme si jich však být vědomi, a tím snížíme sílu jejich účinku.

Důležitým faktorem při vytváření dojmu o druhém člověku je časové

pořadí dojmů. Projevuje se tím, že máme tendenci podléhat prvnímu do–

jmu (efekt primárnosti) o druhé osobě, nebo naopak může mít poslední

dojem (efekt novosti) nepřiměřený vliv na vytvoření celkového dojmu

o druhém. Stejně tak si nejlépe zapamatujeme informace, které jsou nám

prezentovány na začátku či na konci (příklad televizních zpráv, v nichž jsou

nejdůležitější informace zařazovány na začátek či konec pořadu).

Výzkumy potvrdily, že právě efekt primárnosti je nejsilnější a nejdůle–

žitější při vytváření dojmů o druhém člověku. První dojem se utváří již bě–

hem prvních čtyř minut mezilidského vnímání. Nejvíce pozornosti věnuje–

me při vnímání druhého člověka pozorování obličeje a jeho očí. Při prvním

setkání s druhým člověkem je 75 % času věnováno zkoumání trojúhelníku

tvořeného očima a ústy. Po asi 3 vteřinách dojde k jeho přerušení oběma

osobami nejčastěji sklopením pohledu směrem dolů. 

Efekt rozptýlení se projevuje tím, že vliv na vytváření dojmu je slabší,

pokud je informace podána v kontextu dalších s ní nesouvisejících infor–

mací, než kdyby byla podávána samostatně.

Haló efekt spočívá v tom, že některá centrální charakteristika určuje cel–

kový dojem o druhé osobě. Jedna centrální charakteristika nám v podstatě

zastíní ostatní a zkreslí tak naše vnímání. Vlastnosti, které haló efekt mo–

hou vyvolat, jsou např. fyzická atraktivita, barva pleti, tělesná výška, usmě–

vavost, hezké jméno apod.

Projekce obvykle představuje tendenci přisuzovat (promítat) své vlastní

osobnostní rysy druhým lidem a připisovat jim své pocity či motivy (ze–

jména nepřiznané).

Mezi další percepční mechanismy a omyly patří i již zmíněná stereoty–

pizace a vytváření předsudků. 

Implicitní teorii osobnosti vytvořil psycholog Asch (1946). Implicitní

teorie (tzv. laická logika) je těžko odlišitelná od haló efektu. Jedná se

75